Ostrov

Roku 1685 byl vystavěn v Ostrově nový kostel ke cti sv. Mikuláše, jako filiální kostel čermenské fary. Věž stála tam, kde nyní sakristie. Severně od kostela, kde je dnešní farní budova, stála márnice. Na sváteční dny konaly se v Ostrově služby boží. Za to byli Ostrovští povinni faráři v Čermné různými dávkami, k nimž patřil i dovoz sedmi sáhů dříví z ostrovského kostelního lesa. Dříví nadělali domkáři.

Roku 1772 vypukl v ostrovské dědičné rychtě požár, který se tak rozšířil, že vyhořela celá rychta, kostel, fara a osm statků. Z kostela byly zachráněny jen mešní předměty. Ze zbytků tří roztavených zvonů byl později ulit nový zvon ve váze 7q.

Roku 1773 započala stavba nového chrámu Páně. R. 1798 byla přistavěna věž, která se podobá lanškrounským věžím. R. 1803 byly dány na věž hodiny. R. 1820 byl přelit prasklý zvon a zvětšen, pak vážil 11q.

Farní kostel sv. Mikuláše v Ostrově je orientovaná sálová stavba se čtvercovým presbytářem a před průčelí přestavěnou věží, na hřbitově zdí obehnaném. Presbytář křížem sklenutý, loď dvěma páry sbružených pilastrů a na nich spočívajících pásů rozdělena na tři travé, křížem zaklenutá. Přechod k triumfálnímu oblouku a k oblouku kruchtovému tvoří výžlabek ze zaoblených rohů vnitřního prostoru půlkruhem vystupující a římsou triumfálního oblouku přerušený. Kůr s vysazenou pavlačí na dvou dřevěných sloupech otevřen obloukem do lodi, podklenut křížově. V podvěží předsíň. K jižnímu boku presbytáře přiléhá sakristie se zdmi 180 cm silnými, spodek bývalé věže. Vnějšek. Hladké zdi s profilovanou římsou, pouze průčelí více členěna. Věž do výše obíhající římsy kostelní s rustikou v omítce, nad tím dvě patra s rohy zaoblenými, v nichž dva na sebe postavené. Ve vpadlých polích okna s kamennou zárubní a kamennou balustrádou v poprsnici. Krytá bání s lucernou. Průčelí po stranách věže členěno vpadlými poli, nad nimiž pološtíty s kamennou římsou. Nad portálem vchodu v přízemí věže tympanon nesené volutovými konsolami. Hlavní oltář novější, po stranách sochy sv. Blažeje a jiného biskupa v pohnutém postoji. 2. pol. 18. století. Obraz darován knížetem Liechtensteinem 12. března 1881. Kazatelna válcový ambon s dlouhým zvonovým spodkem, dělený pilastry. V polích a vespod rokajové kartuše. Sedící postavy naděje a lásky, třetí asi odstraněna pro připojené schodiště. Na stříšce anděl s pochodní a knihou (2 pol. 18. století.) Křitelnice. Haldká mísa ukončená pásem s rosetami nese válcovitý vršek opřený o voluty, nahoře kupole se křtem Páně. Pol. 19. století. Lustr skleněný, na obručích zavěšené řetězy broušených skel a skleněné květiny, 1. Pol. 19. století. Rámy křížové cesty, pravoúhlé, s řezanými rokajovými nástavci. Křížová cesta z r. 1771, opravena 1857. V sakristii kredenc dubová (prádelník) s mosazným kováním z věnců girland a stužek. Konec 18. století. Vršek novější. Kalich měděný, tepaný, kupa stříbrná, vše zlaceno, 21 cm vysoké. Noha hladká, žebrovaná, osmiboký ořech hruškový, kupa hladká bez košíku. Začátek 19. století. Ciborium měděné, tepané a zlacené, 22 cm vysoké. Noha trojdílná s vystupujícími žebry, mezi nimi rokajové kartuše. Ořech vázovitý, trojdílný, s volutami, stříbrný košík s kartušemi, hřebínky a zrcadly. Polovice 18. století. Monstrance měděná, tepaná a zlacená, 55 cm vysoká. Noha vzdutá, čtyřlaloká, zdobená andělskými hlavami, růžemi a páskovým ornamentem, nodus hruškovitý s třemi zrcadly, kolem schránky před paprskovým rámem druhý rozvilinový, na něm nahoře Bůh Otec a postranách adorující andělé. Na koruně nápis : OLMITZ ANO 1794 MICH HAT GEGOSSEN ANTON OBLETTER. Pod ním pás akantů a lokajů. Nad věncem reliéfy P. Marie a Snímání, kolem nápis FRANZ WURST.